SK Strašnov : TJ Sokol Jabkenice

Reportáž z posledního zápasu na Strašnově se mi bohužel nepíše úplně lehce, jelikož zklamání z předvedené hry, ale zejména výsledku ve mně přetrvávala ještě několik desítek hodin po zápase....

Po 3 leté odmlce zapříčeněné COVIDem, reorganizací soutěží atd. jsme se opět vydali do Strašnova, kde na nás čekalo přes 100 domácích i hostujících fanoušků a očekávala se tuhá bitva. Již první minuty zápasu ukázaly, že strašnovský "drn" nebude úplně přát oku lahodícím kombinacím a kdovíjaké technické souhře. Na každý pád se nám však vstup do utkání povedl parádně, úvodní tlak jsme velmi rychle přetavili v úvodní branku, když Kos vyzval doslova milimetrovým centrem Varvarynetse a ten svoji hlavičku umístil naprosto dokonale - 0:1. V ten moment by asi nikoho s přihlížejících hostujících diváků nenapadlo, že se jedná o poslední gólový zápis Jabkenic... Ve 25.minutě mohlo být sice pro hostující barvy ještě veseleji, ale hostující Varvarynets si v samostatném nájezdu na domácího Vrabce tentokrát nepřišel a nechal vyniknou domácího stážce svatyně. Pravdou je, že kdyby na neexistující strašnovské světelné tabuli svítilo ve 30. minutě skóre 0:3, asi by se nikdo nedivil, ale na kdyby se samozřejmě nehraje. Realita byla ve 33.minutě taková, že se začínalo od začátku, jelikož hned první domácí střela si našla cestu mezi tři tyče, když se sice z úhlu, ale zcela nechytatelně trefil domácí Malakhov - 1:1. Zbytek poločasu se pak nesl spíše v duchu domácího vzteku na rozhodčího Vokála, který nejprve neodpískal spornou penaltu pro domácí barvy po faulu/ nefaulu Panchenka a následně ruce Barančoka, která byla sice zjevná, ale vzhledem k odrazu míče od jeho těla se o penaltu jednat nemohlo.

Ve druhém poločase jsme chtěli vymítit všechny pochyby o tom, komu v tabulce připadnou body, ale ve finále je zjevné, že zůstalo pouze u přání. Ano, byli jsme sice ve druhém poločase jistě aktivnější, ale ke kýženému úspěchu jsme se nedostali. Asi nejvážnější šanci měl na kopačce Azarov, ale v tutovce branku netrefil. Další slibně se vyvíjející šance skončili buď naší nepřesnou přihrávkou ve finální fázi či nás zradil opravdu ne úplně přátelský terén. Ano, nemá smysl se vymlouvat na stav hrací plochy na Strašnově, která z dálky vypadá přívětivě, nicméně my jsme narozdíl od domácích hráčů, nebyli schopni jakési aklimatizace a po technické stránce jsme bohužel nebyli nijak nebezpeční. Asi nemůžu upřít snahu a chuť se vyhecovat, leč na Strašnově jsme v neděli vyhrát zkrátka nemohli. Utkání, které mu by slušela spíše remíza totiž v závěru rozhodl střídající Černý, který se po nemastné střele, kterou Lukeš pouze vyrazil, dostal k dorážce a rozjásal domácí barvy. Smutnou realitou je to, že se jednalo o první střelu resp. 2 střely letící mezi tři tyče jabkenické branky v druhém poločase...

Tři body tak zůstali na strašnovském kopci a to bohužel po zásluze, protože v análech nebude napsáno jak a proč, avšak pouze gólový zápis, ve kterém nás domácí předčili. Nedovolím si v závěru neohodnotit hlavního arbitra Vokála, který svým absolutně nesmyslným rozhodováním kazil radost ze hry oběma soupeřům a utkání velmi hrubě ovlivnil. Avšak ani tento aspekt neberu jako výmluvu pro náš neúspěch.

V příštím kole nás v neděli 10.9. čeká v 17:00 derby v sousedních Pěčicích. Přijďte fandit Jablíčkám!