TJ Sokol Jabkenice : FK Slavoj Čistá

Velmi zajímavý zápas sedmého kola III.třídy Boleslavska byl k vidění v sobotu Na Doubkách, kdy jsme po velmi dlouhé době hostili v mistrovském utkání Čistou, se kterou jsme v posledních dvou letech sehráli dvě vyrovnaná přátelská utkání a mistrovská konfrontace byla tedy jedním velký otazníkem.

Začátek utkání patřil jednoznačně hostům z Čisté, kteří drželi kulatý nesmysl na svých kopačkách a domácím borcům nedovolovali takřka nic. Hned v 5. minutě se v dobré šanci objevil hostující útočník, ale branku netrefil. V 10. minutě mohlo být s domácími zle, ale po sérii několika rohů a následném zakončení se balon dostal po šťastné teči Fortnera mimo tři tyče. S dalšími možnostmi si pak relativně snadno poradil brankář Lukeš. Pravdou je, že pokud by na světelné tabuli svítilo ve 25. minutě skóre 0:2, nemohl by se tařka nikdo vč. 50 přihlížejících diváků, kteří i za vydatného deště zůstali po zápase mladších žáků podporovat mužské áčko, divit. Domácí Jabkenice byly směrem dopředu naprosto neškodné a to, co přinesla poslední patnáctiminutovka prvního poločasu nečekal asi opravdu nikdo. V probíhající 31. minutě jsme se dostali do první kloudnější akce zápasu a ta skončila v síti čistecké branky. Do rychlého protiútoku se vydal Kořínek, který vyslal po lajně Jansu, jenž posunul míč na Kalužáka a ten se příležitosti chopil zcela chladnokrevně - 1:0. O pět minut později bylo Na Doubkách ještě veseleji. Po faulu na agilního Kořínka si míč postavil Jílek a po dlouhé době prolomil svoji střeleckou agilitu z přímých volných kopů, kdy nádherným způsobem přes zeď rozjásal publikum podruhé - 2:0. Opaření hosté najednou nevěděli, kam se poděl jejich kvalitní výkon ze začátku utkání a domácí vedli v 36. minutě 3:0, když se na pravé straně zbavil Jílek elegantně bránícího beka a poslal lahůdkový centr na hlavu Dvořáka, který svou parádní hlavičku otřel o břevno a rozjásal tak zejména svého otce s dědečkem, kteří se mohli pyšnit premiérovou mistrovskou brankou svého syna/ vnuka. Ani to však nebyl konečný účet prvního poločasu. Ve 44. minutě vybojoval balon ve vápně Kořínek, zkušeně si počkal na nabíhajícho Jansu, který nadvakrát poslal míč za bezmocného Petrika a stanovil konečný účet doslova snového jabkenického poločasu na 4:0. Nutno podotknout, že takovouto produktivitu jabkenických nepamatují ani Ti nejstarší nestoři jabkenického fotbalu...

Do druhé půle jsme chtěli vstoupit s absolutní pokorou, jelikož bylo sice čtyřbrankové vedení náramné, ale sílu, kterou Čistá předvedla v prvním poločase, jsme nechtěli a nemohli jednoduše podceňovat. První čtvrthodinka druhé půle rozhodně nenasvědčovala tomu, že by se v Jabkenicích mohlo strhnout následné drama, které by nenapsal ani legendární William Shakespeare. Tuto vyrovnanou pasáž jsme po několik dobrých momentech mohli finálně rozseknout, avšak z dobře se vyvíjejících akcí nebylo bohužel nic. V 63. minutě se tak konečně a po zásluze prosazují hosté. Přímý volný kop po faulu Kalužáka na unikajícího Kalinu si vzal do parády Maršík a střelou kolem zdi přesně na vzdálenější tyč překonal špatně reagujícího Lukeše poprvé - 4:1. O pět minut později začalo být zaděláno na pomyslné drama - když se do šance dostal Kalina a zkušeně uklidil míč k pravé tyči - 4:2. Hosté se "chytli" a na naši branku se valil jeden útok za druhým a i s trochou štěstí jsme drželi hosty na dvougólovém dostřelu. V této fázi utkání jsme mohli utkání definitivně rozhodnout, ale střídající Havlát nejprve poslal balon v dobré šanci nad břevno. Ten samý hráč pak mohl v 73. minutě skórovat, ale jeho hlavičku po rohovém kopu zastavilo břevno a následnou dorážku hlavou, kdy na Kořínka zívala doslova prázdná brána, zastavilo k naší smůle opět břevno. V 84. minutě je pak s námi zle. Agilní Kalina se jako přes kopírák dostává do své další šance, kterou bezpečně proměňuje a snižuje na rozdíl jediné branky - 4:3! Síly na hřišti ubývají a jsme si vědomi, že jakkoli ztratit takto slibné poločasové vedení, by byl doslova hřích, avšak poslední desetiminutovka (vč. 4 minutového nastavení), nám na klidu nepřidala. Utkání mohl v 87. minutě opět rozhodnout aktivní Havlát, ale v posledním okamžiku nedokázal zpracovat míč a nechal vyniknout hostujícího brankáře. V nastaveném čase jsme pak výhru doslova a do písmene ukopali a po závěrečném hvizdu výborně pískajícího sudího Vokála si tak mohli zhluboka oddychnout.
Bláznivé utkání tak končí naším ziskem tří bodů. Nabízí se standardní klišé, že fotbal se hraje na branky, kterých jsme vsítili o jednu více než soupeř, avšak v tomto případě bych si protiřečil a spíše vyzdvihl naši neskutečnou gólovou potenci v poslední čtvrthodince první půle, která celé utkání rozhodla.

V příštím kole zajíždíme v neděli 9.10. na hřiště tradičního soupeře ze Struh. Výkop utkání je stanoven na 16:00 a věřím, že nás vzhledem k sympatické předpovědi přijedete podpořit.